FRANCOUZSKÝ PŘÍSTUP · AISANCE AQUATIQUE
Dříve než se dítě učí plavecké záběry, poznává vodu, nadnášení a pohyb vlastního těla. Hravě, vlastním tempem a pod citlivým vedením lektorky získává základy pro samostatné plavání.
ZÁKLADY, KTERÉ MAJÍ SMYSL
Dítě, které se drží kraje a přesouvá se podél stěny, už se učí. Poznává vstup a výstup z vody, orientuje se v prostoru a zjišťuje, jak voda působí na jeho tělo. Kraj mu poskytuje oporu, od které pod vedením lektorky postupně přechází k pohybu bez kontaktu se stěnou.
S nadlehčovací pomůckou nebo s odrážením ode dna se dítě může přesouvat, ale tento pohyb ještě neukazuje, co zvládne bez podpory. Sledujeme také ponoření, nadnášení a změnu polohy těla. Klidnější vstup do vody nebo zvládnuté ponoření jsou důležité pokroky, na kterých stavíme další plaveckou techniku.
KROK ZA KROKEM
Dvanáct navazujících kroků. Každý přináší zkušenost, na které může dítě stavět dál.
Některé zkušenosti dítě získá rychle, jiné potřebuje opakovat. Nejde o závod mezi dětmi ani o pevný harmonogram. Lektorka volí úkoly podle připravenosti a možností každého dítěte.
Vstup, výstup, přesun a ponoření. Dítě poznává nové prostředí a hledá v něm jistotu.
Dítě si pod vedením lektorky zkouší vstup do bazénu a návrat ven. Poznává místa, kterých se může přidržet, a učí se najít cestu k výstupu. Tyto zkušenosti tvoří první základy sebezáchrany: orientovat se, najít oporu a dostat se z vody ven.
Dítě se přesouvá podél stěny pomocí rukou. Zatímco se přidržuje kraje, zbytek těla poznává působení vody a postupně přechází do vodorovnější polohy. Přesun u kraje proto není pouhé čekání na plavání — umožňuje objevovat pohyb, který se liší od pohybu na souši.
Pod hladinou dítě poznává vodu také očima a zkouší se v novém prostoru orientovat. Součástí této zkušenosti je práce s dechem přizpůsobená jeho možnostem. Při úplném ponoření může lépe vnímat působení vody na celé tělo.
Má-li dítě zvládnuté tyto kroky, je připraveno pokračovat v dalším sebe-rozvoji.
Vlastní zkušenost s tím, jak voda působí na tělo, připravuje dítě na pohyb bez opory.
Na předchozí ponoření navazují úkoly, při kterých dítě prozkoumává prostor směrem ke dnu. Podle své připravenosti si zkouší také dotyk se dnem. Hloubka se postupně stává prostředím, se kterým má vlastní zkušenost.
Dítě už hloubku pouze nenavštěvuje, ale zkouší v ní chvíli zůstat. Přitom vnímá vztlakovou sílu — působení vody směrem vzhůru, proti tíze těla. Pozoruje, jak ho voda při pokusu setrvat u dna nadnáší a jak se jeho poloha mění.
Při vedených úkolech dítě zkouší nechat své tělo stoupat a vznášet se bez neustálého zabírání. Pozoruje, co se mění při jiné poloze hlavy a těla. Postupně rozlišuje pohyb, který vytváří samo, od pohybu způsobeného působením vody.
Kroky 4, 5 a 6 jsou rozhodujícími prvky při výuce (konstrukci) vznášejícího těla.
Na získané zkušenosti navazují přesuny, skoky do vody a hledání polohy pro splývání.
Dosud poskytoval dítěti oporu kraj. Nyní si zkouší přesuny bez kontaktu se stěnou a využívá při nich to, co už poznalo o poloze svého těla. Důležitá je zkušenost s pohybem bez pevné opory, nejen překonaná vzdálenost.
Při skoku dítě navazuje na to, co už zná z předchozích kroků. Pod vedením lektorky si zkouší skok, následné ponoření a orientaci ve vodě jako jeden celek. Nejde tedy pouze o samotný skok, ale také o zvládnutí toho, co následuje po dopadu do vody.
Při vedených úkolech dítě poznává okamžik, kdy se jeho tělo vychýlí a přejde do vody. Navazuje přitom na zkušenosti s ponořením a orientací pod hladinou. Přijetí této změny polohy připravuje základ pro pozdější nácvik šipky.
Dítě hledá polohu, ve které po šipce nebo odrazu pokračuje vodou bez okamžitého zabírání. Zkouší zpevnění těla a polohu hlavy a sleduje, jak ovlivňují jeho pohyb. Splývání propojuje dřívější zkušenost s nadnášením s pohybem vpřed.
Na předchozí základy navazuje účinný pohyb a jeho propojení s dýcháním.
Na zvládnutou polohu těla a splývání navazuje práce paží. Dítě zkouší, jak se o vodu opřít záběrem a využít jej k pohybu vpřed. Cílem je postupně najít účinnější pohyb; velké množství rychlých pohybů samo o sobě ještě neznamená účinné plavání. Nadměrný pohyb nohou je pro dítě vyčerpávající, proto hledáme způsob pohybu, který využívá jeho síly účelně.
S dechem dítě pracovalo už při ponořování. Nyní se učí začlenit dýchání do pohybu tak, aby mohlo v plavání pokračovat. Podle popsané metodiky nejprve nacvičuje nádech před sebe a později do strany; hledá přitom souhru dýchání, polohy hlavy a záběru.
Všechny tyto úkoly provádí dítě samostatně= učí se vlastními zkušenostmi, lektorky nabízí vhodné úkoly ke zvládnutí jednotlivých kroků u každého dítěte individuálně, s ohledem na jeho schopnosti.
Zkušenější děti jsou obvykle vzorem a táhnou děti začínající nebo méně pokročilé, zkušenějším dětem se dávají těžší úkoly.
PRO RODIČE
Porozumět výuce pomáhá vidět
i malé pokroky.
Může právě získávat základy samostatného plavání: ponoření, nadnášení a změnu polohy těla. Tyto pokroky nejsou vždy tak nápadné jako uplavaná vzdálenost. Lektorka vám vysvětlí, na čem vaše dítě právě pracuje.
Prohlédnout kroky výuky →Jednotný počet lekcí neurčujeme. Děti přicházejí s různými zkušenostmi a postupují vlastním tempem. Lektorka navazuje na to, co už zvládají, a přizpůsobuje další úkoly jejich možnostem.
Záleží na podmínkách. Pohyb s pomůckou nebo s oporou o dno vyžaduje jiné dovednosti než pohyb bez této podpory. Sledujeme, co dítě postupně zvládá samo.
Proč nesledujeme jen uplavané metry →Ano. Zkušenosti s polohou těla, rovnováhou a nadnášením vytvářejí základ pro další plaveckou techniku. Navazují na ně splývání, účinný záběr a propojení pohybu s dýcháním.
Respektujeme jeho připravenost a tempo. Lektorka volí vhodné úkoly a podle potřeby nabídne radu, pomoc nebo ukázku. Dítě postupně získává vlastní zkušenosti.
Ne. Během lekce lektorka zajišťuje odborné vedení a dohled nad skupinou. Úkoly přizpůsobuje schopnostem a připravenosti jednotlivých dětí. Skoky a potápění probíhají pouze na její pokyn.
Provozní řády a pravidla kurzů →U popsaných kroků v hlubokém bazénu získává dítě zkušenosti bez nadlehčovacích pomůcek. Jiné pomůcky mohou sloužit ke hře a motivaci. Volíme je podle situace a potřeb výuky.
PRO DĚTI OD 4 LET
Pro děti od 4 let, kterým je určená popsaná metodika. Samostatnost, jistota ve vodě a postupný rozvoj plavecké techniky.
